Přitom je to takový kousíček. A přitom je to tam tak pěkný. Obzvlášť, když se procházíš okolo Dunaje a nahlížíš do meníček těch drahejch lodních restaurací.
Rizoto za tři kila, no proč ne :)
Náš styl cestování je pro lidi, co rádi plánují týdny dopředu noční můrou.
"Hele, nepojedeme v pátek do Bratislavy?"
Tak jo.
Nasedáme do vlaku.
Nenasedáme do vlaku.
Snažíme se najít si svůj metr čtvereční mezi děsivou masou lidí. A ti největší se samozřejmě několikrát během cesty rádi promenádujou na záchod.
Lidi jsou fajn. Ale ne ve vlaku.
Nemám ráda vlaky :D
První dojem z Bratislavy je pro mě asi jiný, než pro všechny okolo. Mně se tam náhodou líbilo!
Maj takový pěkný nový
Není to tam spletitý a kolem řeky je prostě nádherně.
Nahodile navštěvujeme galerii zaplněnou dřevěnou instalací, na kterou máme pohlížet z různých úhlů a nechat se zanést do budoucnosti.
Hmmm, just okay.
Ale mám odtud cool hipster ajlavárt fotku.
První plánovanou zastávkou bylo (samozřejmě v konzumním duchu) Kamenné náměstí a Vegan kiosk.
Mojí volbou byl VegDog.
A nebyla to chyba.
Vlastně nevím, co všechno to obsahovalo, ale sliny mi tečou při pouhé vzpomínce.
Doporučuji jako hlavní vegan checkpoint v Bratislavě.
Dále nás čekalo nahodilé courání po všech možných hezkých místech a moje neustálý otravování ve stylu "vyfoť mě tady, vyfoť mě znovu, protože vypadám děsně, nefoť mě zespodu, vyfoť mě zezadu, protože už mám fakt dost toho, jak vybíráš jako dominantu fotky moji druhou bradu.".
Taky vás vaše drahá polovička fotí jako topmodelku? |
Takže radši pózuju zezadu :D |
Jelikož Kuba ví, že jsem milovník knih, tak pro mě naplánoval návštěvu kavárny v knihkupectví.
No, bylo tam nádherný teplíčko a sojové latté taky stálo za to! :)
A taky jsem si zapsala pár knih, který si musím v nejbližší době vážně přečíst.
Cestou necestou a potloukáním jsme tak nějak náhodně propracovali na koncert Medial banana v rámci Graffiti jamu. A zrovna, když vznikala na stěně baráku nádherná lištička (moje jedno z nejmilovanějších zvířat).
Následovala návštěva vinárny s pravými "bratislávčany". Konverzace se točila kolem srovnávání Brna a Bratislavy, konzumace se točila okolo burčáku, který mě zpočátku opravdu zarazil svým vzhledem (už jste někdy viděli ČIRÝ burčák? Já teda ne :) ).
Ráno jsme před odjezdem ještě navštívili Starou tržnici, okoukali ňamičky a já ochutnala "Tchýnin jazyk". A ne, nebyla to rostlinka, ale chilli marmeláda. (ale zas tak vostrý to teda nebylo! :D )
A pak už jsme se jen krátce s Bratislavou rozloučili a ujížděli směrem do Brníčka. Po krátké aférce s přecházením kolejí a policejní prohlídkou jsme se zastavili na tolik diskutovaném Raw vegan festu, na kterém jsem přecejen našla něco pozitivního.
Veganskou tortillu z Veg8 café, Kuba ochutnal mangový muffin, mangové smoothie a mangový všechno. Pak jsem si vytvořila novou závislost na datlových kokinách s karobem a složila obdiv hustokrutýmu týpkovi, co přímo před našima očima vyřezával nádobí ze dřeva.
Příště by to teda mohlo být lepší.
A přítomnost neveganských stánků nekomentuji.
Jsem velice tolerantní člověk. Nicméně, pokud něco nese určitý název, měla by mu také dostát.
No a pak už jsem se mohla těšit jenom na kafíčko a bambilion kokin v mém vyhřátém křesílku doma.
Tak čau, Bratislavo, čau Raw vegan festivale.
Doma je to taky dobrý.
(ale venku nejlepší!)
0 komentárov :
Zverejnenie komentára